O tornádech

Dále zde naleznete: Proudění vzduchu v tornádu, Sekundární savý vír, Mapa výskytu tornád

Tornádo můžeme charakterizovat jako silně rotující vír (se zhruba vertikální osou) mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (většinou tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný.

Tornádo
Tornádo Zdroj: Wikipedia

Supercela - supercelární tornádo
Tornáda jsou často vázána na tzv. supercelu. Potom tornáda nazýváme jako supercelární tornádo. Supercela je zvláštní typ bouřky. Je tvořena jedinou mohutnou konvektivní buňkou. V supercelách nejčastěji pozorujeme ty nejničivější prvky bouřek jako jsou kroupy o průměru větším než 2 cm nebo tornáda či vítr větší než 90 km/h (v nárazech i přes 150 km/h). Supercely vznikají ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch. Většina tornád se vyskytuje pod jádrem bouře, nejčastěji na jejím jihovýchodním okraji (myšleno při postupu ze západu na východ). Výskyt supercel v Česku není častý, ale i přesto se průměrně dvě až tři za rok u nás vyskytnou.

Nesupercelární tornádo
Tornáda, která se nevyskytují na supercelách, nazýváme nesupercelární tornáda. Jsou výrazně slabší a nezpůsobují žádné rozsáhlé škody. V Česku se jich vyskytne ročně kolem 5.

Tromby
Trombou označujeme jakýkoliv atmosférický vír s nehorizontální osou rotace. Tromby se rozlišují na malé - menší přízemní víry, které se nespouštějí z bouřkového oblaku (vyskytují se i při slunečném počasí). Druhou kategorií jsou velké tromby. Mezi ně patří tornáda a tuby, které se spouštějí ze základen bouřkového oblaku k zemi. Pokud se velká tromba dotkne zemského povrchu, hovoří se o tornádu. Pokud se zemského povrchu nedotkne, můžeme ji označit jako velkou trombu, tubu, nálevku nebo funnel cloud (názvosloví není jednoznačné). V Česku je ročně pozorováno v průměru kolem 14 tromb z nichž 2 jsou přímo tornáda.

Počet tornád
Nejčastější jsou tornáda v USA v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma. Zde se jich ročně spustí k zemskému povrchu kolem 1400 (nejvíce se jich vyskytlo v roce 2004 a to až 1717). V Česku to bývá kolem 2 a nemají takové rozsáhlé ničivé účinky.

Tornádo
U země je patrný prašný vír (podle něho lze poznat, že se jedná o tornádo - dotýká se země)
a nad ním chobot samotného tornáda. Zdroj: Wikipedia


Fujitova stupnice
F0 - rychlost do 117 km/h, lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů

F1 - rychlost 117 až 180 km/h, mírné škody - strhává střešní kryt, vytlačuje auta ze silnic

F2 - rychlost 180 až 252 km/h, značné škody - strhává střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy

F3 - rychlost 252 až 332 km/h, vážné škody - ničí střechy i zdi domů, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána

F4 - rychlost 332 až 418 km/h, zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší

F5 - rychlost 418 až 511 km/h, ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m

Tornádo
Škody po nejsilnějších tornádech jsou značné Zdroj: Wikipedia

Zdroje: Tornáda.cz, Wikipedia

Náhodné fotografie

FotoFoto

FotoFoto

Tornáda a tromby v Česku

16.06.2017 - Strahovice
14.05.2017 - Verneřice
24.05.2016 - Červená Hora
01.05.2015 - Blatná
01.10.2014 - Praha
14.09.2014 - Sebranice

O tornádech

Tornádo můžeme charakterizovat jako silně rotující vír (se zhruba vertikální osou) mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (většinou tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný. Tornádo je často vázána na tzv. supercelu. Více

Copyright © 2011 Tornáda.cz info@tornada.cz Počasí, Radar, Wetter